Chceme-li místo slova složka použít jiný ekvivalentní výraz, možná narazíme na otázku, který ze dvou výrazů je správný: komponent nebo komponenta? K našemu velkému překvapení zjistíme, že jsou obě varianty správné. Můžeme tedy použít slovo komponent (mužský rod) a skloňovat jej dále podle pravidel pro podstatná jména mužského rodu (např. bez komponentů) nebo zvolit výraz komponenta a dále jej skloňovat podle pravidel ženského rodu (např. bez komponent).

Jediné, na co musíme dávat pozor, je konsistentní použití jedné nebo druhé varianty v rámci jednoho textu.

Čtení tohoto článku zabere přibližně 2 minuty.

Kolísání mezi gramatickými rody

V češtině existují také podstatná jména, která vyjadřují více rodů, a proto u nich můžeme v různých pádech použít dvojí koncovku. Jako příklad můžeme uvést slovo sršeň. Někdo má na půdě mnoho sršňů, jeho soused pak v garáži mnoho sršní. Každý to sice řekne jinak, ale oba mají stejný problém.

V některých případech podstatná jména nabývají dvojích koncovek, jindy se naopak nechávají v nesklonné podobě (např. ukulele, brandy).

Vespolná podstatná jména

Kromě toho se můžeme setkat se zvláštní skupinou jmen, které mají pouze jeden tvar, jsou jednoho mluvnického rodu, ale označují zároveň bytosti mužského a ženského rodu.

Mezi příklady vespolných podstatných jmen patří většina živočišných jmen, jako například moucha, ryba, ježek, a také slova jako lenoch, vnouče, sirotek, chudák.

Pokud bychom se snažili vytvořit rodové dvojice, došli bychom k legračním závěrům (např. had – hadice, krab – krabice atd.).

Vespolná podstatná jména

Kromě toho se můžeme setkat se zvláštní skupinou jmen, které mají pouze jeden tvar, jsou jednoho mluvnického rodu, ale označují zároveň bytosti mužského a ženského rodu.

Mezi příklady vespolných podstatných jmen patří většina živočišných jmen, jako například moucha, ryba, ježek, a také slova jako lenoch, vnouče, sirotek, chudák.

Pokud bychom se snažili vytvořit rodové dvojice, došli bychom k legračním závěrům (např. had – hadice, krab – krabice atd.).

Podstatná jména hromadná, látková a pomnožná

U těchto podstatných jmen pro změnu mluvnická kategorie čísla neodpovídá počtu dané věci (např. mluvnické číslo je množné, ale podstatné jméno označuje pouze jednu věc).

Podstatná jména hromadná mají tvar jednotného čísla, označují však více věcí (např. vojsko, skot, uhlí).

Podstatná jména pomnožná mají tvar množného čísla, ale označují pouze jeden předmět nebo jev (např. narozeniny, ústa, kalhoty).

Pak jsou tu ještě podstatná jména látková, která mají tvar jednotného čísla, označují však větší množství nějaké látky, často se jedná o nepočitatelná jména (např. hrách, voda, žito, písek).

Chcete-li aby byl váš text zcela bez chyby, můžete si u překladatelské agentury objednat korektorské služby. Zkušení korektoři vám rádi pomohou nejen s pravopisem, ale také s dodatečnou úpravou vašeho textu po slohové stránce a možná vám i poradí, jak obsah textu čtenářům představit ještě efektivněji.